Dnes je 5.10. a svátek má Eliška
V průběhu života se v každém z nás vytváří jakýsi seznam příjemných i nepříjemných životních zkušeností, který nás může hodně ovlivňovat. Zvukové signály z našeho okolí jsou často s našimi zážitky propojeny – asociovány. Proto, když uslyšíme nějaký konkrétní zvuk, který známe z minulosti, vybaví se nám situace, kterou doprovázel – ta může být pozitivní či negativní. Ty, které nám přinesou příjemnou vzpomínku, většinou ani nevnímáme – neregistrujeme. Ale zvuky, které jsou asociovány s nepříjemnou životní zkušeností, vnímáme jako nepříjemné, přestože pro jiného člověka jsou zcela normální. Jsou přirozenou součástí obranných mechanismů člověka a fungují jako varování. Často i spouští základní obranné reakce – útěk nebo útok. U některých lidí však může dojít k tomu, že citlivost této ochranné spouště je přílišná a jejich reakce pak jsou nepřiměřené situaci.
U dospělých lidí může docházet k přecitlivělosti na zvuky podobným s těmi, které nás ohrožují nebo varují – houkání policejního auta (v kombinaci s hlasitostí), znělka reklamy, ale třeba i hlas kolegy svým tónem a barvou podobný tomu, který nám v minulosti velmi ublížil. U dětí diagnostikovaných na poruchu autistického spektra může jako nejviditelnější příklad posloužit jejich všeobecně známá přecitlivělost na určité zvuky nebo tóny. Přestože nemají pravděpodobně daný zvuk asociovaný s nějakým konkrétním nebezpečím či ohrožením, jejich reakce na něj může být zcela nepřiměřená (záchvaty, pláč, ucpávání si uší).
Změnou způsobu vnímání zvuků prostřednictvím poslechového programu dochází i k úpravě, zjemnění a zpřesnění, našich reakcí. Změna toho, jak přicházející signál slyšíme, vyvolává i změnu v reakci na něj, tedy změnu v bezprostředním emočním prožitku a následné vnější reakci, která není buď žádná, nebo je klidnější a vyrovnanější ve srovnání s tou, která byla před absolvováním poslechového programu.
Proto je u klientů, kteří využili Metodu TOMATIS®, patrná větší emoční stabilita, kterou i sami potvrzují.