česky
english
russianPředstavení týmu
TOMATIS Praha
TOMATIS Praha
Autismus, poruchy vyvoje řeči, hyperaktivita
Leo Votava o metodě TOMATIS®
v pořadu Sama doma na ČT 1
Jak funguje Poslechový program TOMATIS®
O hlavních principech poslechového programu
Thierry Gaujarengues
prezident společnosti TDSA
Dnes je 21.11. a svátek má Albert
Komunikace
Základem dobrých mezilidských vztahů v rodině, mezi přáteli či na pracovišti je pozitivní, neagresivní komunikace. Mnoho z nás se domnívá, že klíčem k dobrému dorozumění je schopnost jasně, srozumitelně a přehledně mluvit. Je to pravda, avšak důležitým protipólem mluvení je dlouho opomíjená schopnost informaci i přijmout – tedy slyšet, co se říká. V českém jazyce máme několik vyjádření související se sluchem: slyšet, poslouchat a naslouchat. Je mezi nimi nějaký rozdíl? Co je vlastně „naslouchání“? A jak se liší od „slyšení“?
„Slyšet“ je fyziologická schopnost člověka přijímat informaci ze zvukového signálu. „Naslouchat“ je aktivní zaměření se na přicházející zvuk či informaci. Naslouchat znamená, nejen slyšet, co druhý říká, ale zároveň i vnímat obsah jeho sdělení a porozumět mu.
Právě naslouchání je základním kamenem mnoha dovedností spojených se smyslovým vnímáním – zlepšení schopnosti efektivně naslouchat tak vede ke zlepšení schopnosti učit se, komunikovat a dorozumívat se. Ale rovněž i čtení, psaní, sebekontrola, dokonce i utváření přátelství závisí na tom, jak dobře „umíme naslouchat“.
V průběhu života jsme vystavováni různým překážkám, zátěžím, konfliktům a stresovým situacím, při kterých používáme řadu obranných a kompenzačních strategií, abychom dokázali obtížnou situaci co nejlépe překlenout. Jedním z těchto mechanismů je schopnost našeho mozku bránit se negativním vzruchům ze smyslových orgánů jejich okamžitým nebo postupným „odpojením“ (například při těžkých tělesných zraněních nám mozek umožní probíhající trauma zvládnout bezvědomím nebo tím, že je vnímání bolesti díky vyplavení adrenalinu a endorfinů v prvních minutách minimální).
Obdobné strategie využíváme i při psychické zátěži či traumatu. Mozek nás (a i sám sebe) začne chránit snižováním přísunu negativních informací, které by mohly dále zhoršovat psychický stav. Výsledkem toho může být, že některé informace jakoby vůbec neslyšíme (ve skutečnosti slyšíme, ale nevnímáme – nechceme je aktivně přijmout a zpracovat a tváříme se, že nebyly řečeny), takzvaně je přeslechneme. V jiných případech náš mozek zcela vypíná příjem informací od určitých lidí nebo v určitých situacích – tento stav můžeme často pozorovat v periodických či stereotypních situacích, např. porady zaměstnanců ve firmách, které mají pokaždé stále stejný „program i obsazení“.
Při častém využívání těchto obranných mechanismů (časté zátěže stejného typu) dochází u většiny z nás k postupnému snižování schopnosti naslouchat druhým (ale i sobě). Jde o jakési (dočasné, ale někdy i trvalé) „zavření uší“, což se projevuje potížemi ve vnímání i těch informací, které nás zajímají a jsou pro nás důležité. Lidové přísloví tento stav popisuje jako „to, co jsem mu říkal, mu šlo jedním uchem dovnitř a druhým ven“.
Poslechový program TOMATIS® u dospělých aktivuje schopnost naslouchat svému okolí, což se dále projevuje zvýšeným zájmem, vyšší interaktivitou, aktivnějším postojem v komunikaci a i přístupem při řešení úkolů a povinností.
Vzor vyvážené komunikace potřebují vnímat ve svém okolí i ti nejdůležitější z nás – naše děti. Pokud u svých rodičů vidí převážení některé ze stran komunikace – přílišné mluvení nebo naopak mlčení související s intenzivním nasloucháním, můžeme v extrémních případech pozorovat odklon od běžného vývoje. Důvodů k odlišnému vývoji u dětí však bývá daleko více a jejich důsledky dokáže program TOMATIS® v řadě případů buď zmírnit, nebo zcela odstranit. Organismus dětí a dospívajících je mnohem flexibilnější a reaguje na poslechový program rychleji či razantněji, než je tomu u dospělých.
